Dřevostavba a její hořlavost? Je odolnější, než jste si možná mysleli!

Pokud se sami domníváte, nebo vás někdo přesvědčuje o tom, že dřevostavby mají oproti zděným či ocelovým konstrukcím jednu obrovskou nevýhodu, a to vysokou hořlavost, pak vás vyvedeme z omylu. Ono tvrzení, jenž praví, že dřevo hoří lépe, než cihla a železo dává smysl. Ale toto tvrzení je obecné a na dřevostavby jej nemůžeme tak úplně vztahovat. Vysvětlíme, proč tomu tak je, zároveň vyvrátíme jeden z největších mýtů dřevostaveb!

Konstrukce, ať už dřevěná nebo cihlová sama od sebe nezačne hořet

Je pravdou, že každý materiál, který dosáhne určitou teplotu, začne hořet, tedy i dřevo. Jenomže za důvodem vzniku požáru nestojí konstrukce domu jako taková, ale ve většině případech jde o jednu ze závad, například na kotli, komínu, elektroinstalaci nebo o neopatrnou manipulaci s otevřeným ohněm apod. Shrňme si, že riziko požáru je v každém domě stejné a nelze jej dávat za vinu konstrukčnímu řešení – dřevo, cihly ani železo samo od sebe nezačne hořet. Rychlost šíření požáru je závislá zejména na vybavení interiéru a použitých materiálech (vyšší hořlavost lze předpokládat u syntetických materiálů – např. pěnová výplň pohovky, podlahy atd.), ale i na spotřebičích.

Dřevěná konstrukce má v případě požáru stejné, ne-li lepší vlastnosti, než cihlová či ocelová

Pokud z nějakého důvodu, ať už závadou na elektroinstalaci nebo útokem žháře dům začne hořet, laik pravděpodobně namítne, že se díky dřevěné konstrukci požár rozšíří mnohem rychleji a následky budou většího rozsahu. Ovšem to jde jednoduše vyvrátit, protože dřevo, použité v konstrukci dřevostavby má diametrálně odlišnou strukturu a chování, než klasické polínko, kterým byste přiložili do ohně. Srdcem dřevostaveb jsou masivní hranoly o velkém průřezu (KVH a LH hranoly) se zbytkovou vlhkostí, jež účinně zamezí požáru v dalším postupu (vlhkost se nejprve musí odpařit, což oheň zpomalí). Během hoření dřeva vzniká uhlíková vrstva, která brání přísunu kyslíku, tudíž se požár nemůže nadále šířit.

Masivní dřevěné hranoly navíc prohoří jen do hloubky několika centimetrů a konstrukce zůstane pevná a celistvá. Oproti tomu ocelové nebo zděné konstrukce se bortí neočekávaně, doslova naráz. Jak jsme již zmínili, dřevo jako materiál v podstatě ohořívá po svém povrchu, vytváří se na něm uhlíková vrstva a oheň se dál nešíří, a to právě díky jeho vlastnostem, především nízké tepelné vodivosti dřeva. Proto masivní hranoly na povrchu ohoří a nadále si zachovají dostatečnou pevnost, která zajistí, že se konstrukce dřevostavby nezhroutí a osoby mají dostatek času objekt bezpečně opustit. Dřevo samozřejmě může odhořívat i po jednotlivých povrchových vrstvách, ale rychlost hoření je pak zhruba jeden milimetr za minutu. Z čehož vyplývá, že odolnost dřevěné konstrukce oproti ocelové či zděné je daleko vyšší. Díky těmto skvělým vlastnostem dřeva jsou i některé ocelové skelety jištěny dřevěnými obklady.

V tomto ohledu není jediný důvod, proč byste se měli dřevostaveb obávat, ba naopak, jsou velice bezpečné!